MERLE ZBARVENÍ U ČIVAV

zpět

Merle (mramorové) zbarvení srsti u psů je kynologické veřejnosti dobře známo od jiných plemen, např. kolií, šeltií, australských ovčáků, border kolií, jezevčíků, velškorgi Cardigan a dalších, nicméně v posledních letech se toto zbarvení skloňuje ve všech pádech i v souvislosti s chovem čivav po celém světě.

Platný FCI standard čivavy u barvy uvádí, že „Přípustné jsou všechny barvy ve všech možných odstínech a kombinacích.“. Protože je známo, že např. blue-merle zbarvení jedinci  mají velmi často jedno nebo obě oči, částečně, či zcela modré, je třeba si v úvodu připomenout i to, co FCI standard říká v tomto bodě: „Velké, kulatého tvaru, velice výrazné, nevystouplé, úplně tmavé. Světlé oči jsou přípustné, ale nežádoucí.“.

Nechci zde volat sláva merlím, ani ponoukat ruce od merlí pryč. Každý musí být schopen  zodpověděť sám: merle ano, či ne? Ale pokud zvolí ano, měl  by vědět, pro CO se ve skutečnosti rozodl, co takový chov obnáší a jaká rizika s sebou nese.

Blue-merle zbarvená kolie je pastvou pro oči, ale pro někoho navždy zůstane plesnivým psem. Chov merle zbarvených psů v každém případě patří do rukou chovatele, který má alespoň minimální znalosti o dědičnosti tohoto zbarvení, o tom, co s sebou nese a měl by bezpečně znát genotyp předpokládaného chovného páru - proč? Protože především jedinci double-merle jsou vážným rizikem, jehož však je možné se vyvarovat.

I. Nejprve je třeba ujasnit si některé termíny:

homozygot - heterozygot - non-merle (solid) zbarvení - merle (single) zbarvení - double merle - cryptic / hidden merle

Ve většině organismů je dědičnost fyzicky zajišťována přenosem genetické informace ve formě molekuly deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Informace je zakódována v pořadí nukleotidů. Informace obsažené v sekvencích nukleotidů jsou strukturované do jednotek informace, které nazýváme gen. Vyskytuje se v několika rozdílných typech - alelách. U psů jsou to dvě alely pro příslušný gen. Pokud jsou obě alely identické, hovoříme o homozygotně založeném jedinci (zde mm, též non-merle; MM, též double-merle). Pokud jsou alely daného genu rozdílné (jeden rodič merle), jedná se o heterozygota (mM), též single-merle. Ve vztahu k barvě právě alely způsobují, zda jedinec bude čistě (solid) zbarven (non-merle), či nikoli. Avšak protože se nachází na úplně jiném chromozómu, nemá M-gen žádnou souvislost s tím, jakého solid zbarvení jedinec bude!!!

Merle ve své podstatě vlastně není barvou jako takovou, jedná se o formu zředění barvy základní - tedy černá na štříbřitě modrou (blue-merle), červená na žlutou (red-merle). Merlování řídí samostatný gen, označovaný m/M. Jednobarevný, tedy solid jedinec má tento gen M v recesivně homozygotní sestavě, tedy "mm" a gen se navenek nijak neprojevuje. U blue/red-merle psa je ale jedna alela tohoto genu dominantní, pes je tedy "Mm". Z toho plyne, že M – merle alela je dominantní a m – non-merle  alela je recesivní. Pozornost je třeba věnovat zejména homozygotní sestavě „MM“ - tzv.double-merle (viz.dále).

II. Hidden Merle / Cryptic Merle / Double Merle

Hidden merle je sice merle pes (mM), ale na jeho srsti není možné rozeznat mramorování (běžně není poznat u červené, zlaté, plavé nebo krémové barvy srsti); Cryptic merle pak jsou takovi jedinci,  kteří mají odpovídající zbarvení, avšak nevykazují a nebo jen velmi slabé mramorování, což má za následek, že jsou nesprávně považováni za „non-merle“ jedince. (příkladmo černý pejsek s irským vzorem, na rozhraní límce a černé barvy je blue-merle skvrnka - tento pes NENÍ černý s bílými znaky, ale blue-merle (mM); zdánlivě trikolorní fenečka má na vnitřní straně stehna blue-merle tenký proužek - ani tato fenka NENÍ trikolor, ale je blue-merle (mM) s pálením!!!

Toto je základem pro další chov!

V chovu merle jedinců hrozí tedy potencionální nebezpečí, jehož je však možné se vyvarovat:

Je třeba opravdu důkladně prohlédnout všechna na první pohled „non-merle“  štěňata, nemají-li někde - byť sebemenší,  merle skvrnu. Pokud je taková skvrna nalezena, NEJEDNÁ SE o non-merle, ale o zbarvení  BLUE/RED-MERLE, označováno jako tzv. cryptic / hidden merle). To nebezpečí tkví v tom, že se později v dlouhé srsti mohou barvy promíchat a není-li takový jedinec v rodokmenu veden jako merle, může později dojít ke spojení s non-merle, v horším případě s jiným cryptic/hidden merle jedincem a chovatel se tak může dočkat překvapivě merle zbarvených, či modrookých čivav,  jakož i všech dalších důsledků, z této nevhodné kombinace vyplývajících. Spojením dvou jedinců zbarvení merle (tedy i dvou skrytých merle) mohou vzniknout štěňátka non-merle „mm“, merle "Mm", ale i tzv. double-merle "MM";a to je právě důvod, proč se takové spojení nedoporučuje: double merle může (ale nemusí) mít těžké vady zraku a sluchu.

Světlé barvy se až na nepatrné výjimky nedoporučují křížit se zbarvením merle a to především pro nebezpečí narození špinavě zbarvených potomků (tzv."sable-merle", tj. hidden-merle - tato barva je rozpoznatelná pouze ve velmi raném věku, později již nikoli, vzhledem k délce a barevným odstínům srsti).

III. Zdravotní komplikace, které se vážou k merle alele

Jak u merle-heterozygotů (Mm), tak u homozygotních double-merle (MM), se mohou projevit anormálie sluchu a zraku, včetně slabé až úplné hluchoty, zvýšený nitrooční tlak, ametropie (špatná refrakční schopnost), kolobom. U double merle genotypu mohou být přidruženy rovněž anomálie kostry, kardio- a reprodukčního systému.

Mám za to, že právě double-merle (MM) jedinci přispěli k „merle boomu“ v posledních letech. Takový jedinec, jak jsem již uvedla výše, mohl klidně vzniknout ze dvou zdánlivě „normálně barevných“ jedinců - ovšem ve skutečnosti se muselo dle zákonů dědičnosti jednat o dva cryptic/hidden merle.

Přirozeně je takový (MM) jedinec velmi cenným potenciálem pro produkci merlí, protože MM-založený jedinec (=double-merle), ať je spářen s jakoukoli barvou, dá vždy merle zbarvené potomky - právě díky dominanci genu M. Úmyslně zde neuvádím plemeno - je doufám zřejmé, proč. Dominance genu M si plemeno nevybírá.  

Bohužel zde „móda“ předbíhá rozum a absolutní absence znalostí základů dědičnosti a všech souvislostí s merle genem v chovu, spolu s honbou za produkcí merlí, se neuváženým pářením rodí - pro mnohé překvapivě, opravdu vážně zdravotně poškozená štěňata; ovšem ani zde nic neplatí na 100%, tzn. že štěňata nemusí být vždy postižena.

IV. Možnost testu DNA na M-gen

Díky objevení merle genu, je možné nyní nechat si udělat test DNA na identifikaci merle genu. Tato technologie je patentovaná a dostupná pouze u americké splečnosti GenMARK a provádějí jí VITA-TECH Laboratories LLC. V rámci tohoto testování je možné:

V. Jak je to s chovem merle jinde.... (autentické texty)

A.a. Co k merle čivavám říká Britský Kennel Club

„Merle zbarvení je nejnovějším hitem v chovu čivav. Je to záležitost posledních zhruba 15 let, kdy se toto zbarvení srsti objevilo. Neexistuje ŽÁDNÁ zmínka o tomto zbarvení, či popis podobného jevu v jakékoli odborné literatuře o plemeni čivava, či dokonce genetická studie, která by popisovala jisté barevné rázy u čivav. Toto zbarvení srsti se současně objevuje u několika jiných plemen (včetně pudlů, kokršpanělů, am.pitbuletiérů i trpasličích pinčů). Merle jedinci mohou být různého barevného založení, včetně red-merle a blue-merle. Rovněž mohou být nositeli tzv. skrytého (hidden-) či cryptic-merle zbarvení, kde se merle vzor dostatečně nezobrazí, jako např.u světle zbarvených psů, nebo kde merle zbarvení nepokrývá velkou část těla psa (někdy je to i jen několik chloupků, které ukazují na merle založeného jedince).

Merle gen samotný je dominantního charakteru, to znamená, že jeden z rodičů MUSÍ být merle, aby se u štěněte gen navenek projevil. Toto není typ genu, který dřímá skryt po mnoho generací jako recesivní gen. A protože o merle čivavách nebyla až na posledních patnáct let NIKDE ŽÁDNÁ zmínka, je toto zbarvení pravděpodobně výsledkem křížení čivavy a jiného plemene, které má merle zbarvení ve své genetické výbavě, např. třeba jezevčík, čímž muselo rovněž dojít ke zfalšování registrací o čistokrevném chovu.

I když merle zbarvení může rovněž pocházet z mutací genu, nejedná se s největší pravděpodobností o ten samý gen, který je popisován u australských ovčáků, jezevčíků, šeltií, kolií atp.

Koneckonců, pokud si koupíte merle čivavu, s nejvyšší pravděpodobností se nejedná o čistokrevnou čivavu, ale o křížence (navzdory tomu, že k ní dostenete průkaz původu). Rovněž velká většina merle čivavek je soustavně velmi velká, od 6 do 10 lb (od 2,7 do 4,5 kg), což je u čistokrevných čivav vysoce nežádoucí a je to pravděpodobně pozůstatek přikřížení jiného - většího plemene před mnoha lety, aby se dosáhlo merle zbarvení u čivav.

A.b. Co vám chovatelé merle čivav zaručeně neřeknou

Dalším mnohem vážnějším a důležitějším problémem je vyšší výskyt zdravotně postižených čivav s merle zbarvením. Můžete se podivovat proč, když merle je „jen“ barva? Dobře, takže bohužel, narozdíl od jiných barev, merle gen působí na barvu ředí ji (zesvětluje) a vyběluje jisté její části (tvoří plotny) ... a právě bělení (extrémní zesvětlení) je to, co způsobuje defekty. Velmi často, je-li psí srst bělena (extrémně zesvětlována), zesvětluje rovněž i pigment uvnitř jejich uší, jejich očí ... vedoucí až k hluchotě a slepotě, končící jako nervová atrofie smrtí.

Na základě informací o merle genu u jezevčíků bylo zjištěno, že 36.8% všech narozených merle štěňat mělo nějakou poruchu jako ztráta sluchu (od velmi slabé až po úplnou hluchotu, Willis). Tato procenta se týkají štěňat, jejichž pouze jeden z rodičů byl merle zbarvení. Objevily se i jiné problémy jako vady zraku. Zatímco mnoho chovatelů namítne, že takové problémy se vyskytnou pouze v případě, kdy jsou pářeni dva jedinci merle, ovšem už vám neřeknou, že problémy mohou nastat i v případě, že je pářen non-merle jedinec s merle partnerem, což je spojení, které mnoho chovatelů upřednostňuje. To je TO, CO vám chovatelé merle čivav neřeknou. I z tohoto „bezpečného“ spojení můžete mít hluchá a slepá štěňata. Takže prosím mějte na paměti, pokud se chcete zabývat chovem merle čivav, nemusíte v podstatě odchovat zdravá štěňata. Štěně se může zdát zdravé, ale už může trpět poruchou sluchu nebo zraku. Právě z důvodu zdravotních problémů a sporného původu, byl chov merle čivav v mnoha zemích po celém světě zakázán.

Pokud vás zajímá více podrobností ze studie Dr. Willise, navštivte http://www.pedigreedogs.co.uk/k9bytes/merle.htm.“

B. Jak se k merle staví Chihuahua Club of America
aneb od zákazu k Etickému kodexu

Ačkoli ještě před několika lety nebyl chov merle čivav pod CCA povolen, nakonec byl učiněn ústupek na nátlak chovatelů - ovšem za předpokladu, že budou dodržovány „Pokyny pro chov merle čivav“. Absolutní důraz je kladen na možné zdravotní komplikace, které se k merle alele vážou (viz.výše, ad III.) Etický kodex udává, že:

- merle nesmí být spojován s jiným merle; účelová produkce double- merle jedinců je považována za neetické

- pokud je podezření, že by nějaký pes MOHL být hidden/cryptic merle, jako základní opatření je provedení genetického  testu, aby bylo jisté, zda je tento gen přítomen. Pouhé použití podezřelého jedince v chovu (jak je v plemenitbě zvykem), aby se zjistilo, zda je nebo není dominantně merle založen není vhodné s ohledem jednak na málopočetné vrhy čivav a jednak na paletu možného zbarvení srsti čivav, kdy některé barvy  nemusí merlování zobrazit

- merle jedinci by neměli být účelově pářeni s barvami, či znaky, ze kterých by vznikla štěňata hidden-merle. Toto čítá sobolí, krémové, ee-recesivní červené nebo žíhané zbarvení. Je velmi důležité zmínit, že NE VŠICHNI dospělí hidden-merle jedinci mají znatelné mramorování ve štěněcím věku. Úmyslné spojování merle s barvami, či zbarveními, ze kterého vzniká skryté mramorování, významně zvyšuje riziko neúmyslného (=nevědomého) páření dvou merle založených jedinců v budoucnosti - což je neetické.

- mnoho plemen se zbarvením merle má rovněž omezeno množství bílých znaků. Proto CCA doporučuje následovat tuto tradici. V souladu s těmito zvyklostmi by se merle zbarvení jedinci neměli spojovat s liniemi, které nesou grošování (bílí psi se znaky) nebo extrémní strakatost (převážně bílí psi s minimálním výskytem znaků). Merle by měli být pářeni s jedinci, kteří mají maximálně 33% (1/3) bílé srsti - což je třeba typické pro irské vzorování (bílý límec, tlapky, špička ocásku, příp.lysinka).

Tato pravidla vznikla díky zjištění, že výskyt poruch zraku a sluchu je vyšší, pokud bílé znaky překrývají i oči a uši.  V současné době probíhá vědecký výzkum týkající se mramorování a bílých znaků u jednotlivých psů - navzdory tomu, že každý tento znak již samostatně popsán byl. Proto tento bod může být aktualizován s ohledem na výsledky výzkumu, po jeho ukončení.

- mramorování se nejlépe ukazuje na barvě černé či na černé se znaky. Čokoládová zvířata nebo zvířata modrá s a nebo bez tříslových znaků,  jsou dalšími možnostmi využití v chovných programech.

- při zápisu štěněte se u barvy ujistěte, aby vždy bylo uvedeno MERLE, i v případě jen částečných nebo velmi slabých merle znaků a dokonce i v případě, že merlování již není rozeznatelné. Jestliže genetický test prokáže, že se jedná o štěně hidden merle, při jeho zápisu by v kolonce barva mělo být uvedeno „s merle znaky“ navzdory tomu, že tyto znaky nebudou nikdy vidět a nebo budou do věku, kdy je zápis prováděn potlačeny. Identifikace přítomnosti genu M je velice účelný test!

- všichni merle založení jedinci by před použitím v chovu měli mít  testy CERF (DNA test na PRA - progresivní atrofie sítnice, slepota) a BAER (audiometrické vyšetření, hluchota).

C. Německo...

Všechny tři Kluby, pod jejichž hlavičkou se plemeno Chihuahua chová, a které jsou sdruženy pod VDH, se na základě rozsáhlých genetických konzultací společně dohodly, že merle čivavy nebudou pouštět do chovu. V roce 2004 toto platilo rovněž pro AKC (Amerika).  Podle §11b zákona na ochranu zvířat je v Německu páření mM x mM, jakož i chov na MM (double-merle) považováno za týrání chovem.

D. další...

NO MERLE CHIHUAHUAS - platí v současné době v Anglii, Německu, Austrálii a na Novém Zélandu

E. A jak u nás?

Je všeobecně známo, že blue-merle zbarvené čivavky se ani Česku nevyhly. Bohužel se zde nemohu opřít o pevné statistiky, ale pokud je mi známo, tak u nás uchovněných blm čivav by se dalo na prstech jedné ruky napočítat, a zda jejich potomci do chovu dále zasáhnou, či nikoli, si zatím musíme počkat. Rovněž nelze přehlédnout dospělé importy, avšak domnívám se, že jejich ovlivnění chovu je předčasné hodnotit - to přenechám jiným.

V této souvislosti je velmi podstatný fakt, že v Minimu chovatele, vydaném Klubem chovatelů čivav a naháčů, který v ČR chov čivav řídí, je bod 5, který doslova říká: Pozor: Krytí MERLE na MERLE ( i skryté merle) je zakázané !!! Takže stanovisko k chovu merlíků v Česku je jasné - nicméně už tak zcela není jasné, zda je i v tomto směru zajišťována Klubem osvěta? Nejednou jsem byla svědkem toho, že si chovatelé např. pojem „skrytá merle“ vykládají zcela mylně - považují to za vlohu, což snad již z prvních odstavců plyne, že to tak není a nemůže být! Další perličky jsou připojeny jako P.S.

VI. Závěrem

Co tedy říci na závěr? Snad nejlépe bude vrátit se zpět na začátek, ke standardu. Na stránkách FCM (Mexického Kennel Clubu) se dočteme, že byl doplněn platný standard FCI č.218 z 23.06.2004, a v položce zbarvení je zmíněno blue-merle (AZUL MIRLO) jako vylučující vada. Pokud si pozorně přečteme to, co výše uvedeno, zůstává mi opravdu záhadou, PROČ zrovna blue-merle? Jakoby zákony genetiky byly pominuty...  Předpokládám, že se tím pádem zvýší zájem o zbarvení red- a sable-merle... Merle gen se postupně „zapracuje“ do genotypu čivav a nebezpečí, která s sebou chov merle jedinců nese, jen porostou...

Za všechny nenarozené merláčky, prosím současné i budoucí chovatele merle čivav, aby si důkladně prostudovali alespoň základní genetické vzorce, zajímali se aktivně o dědivost genu M a byli velmi, velmi ostražití při prohlížení novorozených štěňat a měli VŽDY na paměti, že bude-li nalezen byť jen svazeček 5 chloupků např. u trikolorně zbarvené čivavky, MUSÍ být pro potřeby dalšího chovu (v rodokmenu) vedena jako Blue-MERLE s pálením!!

A pro ostatní - non-merle jedinec, pocházející z jednoho merle zbarveného rodiče, NENESE ŽÁDNOU vlohu pro merle; taková vloha neexistuje!! Jeho genetické založení je „mm“, tedy recesivně homozygotní a merle potomka může dát POUZE se single-merle nebo double-merle jedincem!

Přeji hodně štěstí, serioznosti, dostatek střízlivého rozumu a co nejméně postižených čivaviček!

 

Bc.Vilemína Kracíková,
 www.collie.mysteria.cz

Zdroj: Jarmila Křečková, Kólia a Vy, Chihuahua Club of America,The Kennel Club UK, www.genmark.com,www.pedigreedogs.co.uk/k9bytes/merle.htm, Wikipédie, CKD, AKC, VDH   

P.S. Mýty a bludy, co visí v éteru

 „... chápu zákaz merle: modrá barva nese lysost. Jako bílá může nést hluchotu atd.“

  - Modrá barva a blue-merle nemají spolu nic společného, jsou každá na úplně jiném genetickém základě.

„... Brzy se budou chovatelé rozlišovat na ty, co ve svých liniích mají merle a na ty co je nemají.“

   - non merle jedinec, který pochází po merle rodiči a má merle sourozence, je i tak stejného genetického barevného založení, jako stejně zbarvený jedinec, který pochází z obou non-merle rodičů :) čili je úplně jedno, jestli v rodokmenu merle zbarvení bude, či nikoli :)

„... merle čivavy nepodporujeme, protože merle barva nese s sebou vážná zdravotní rizika a na první pohled to nejsou čisté čivavy“

   - merle není barva jako taková; zbarvení merle řídí samostatný gen, který ředí barvu základní; chov merle patří do rukou citlivých chovatelů, nikoli množitelů, to je pravda, ale ruku na srdce: kolik netypických, přerostlých nebo naopak rachitických, nosatých a špicoidních či pekinézoidních a nebo minibostona připomínajících a jinak podivných NON-merle čivav znáte?

 „... má vlohu merle“

  - vzhledem k recesivně homozygotní sestavě „mm“ u non-merle jedinců  se gen navenek nijak neprojevuje; čili merle nemůže nikdy vzniknout z non-merle jedinců (to vše za předpokladu, že hidden a cryptic merle nejsou z neznalosti či laxnosti chovatelů vydávány za non-merle)

„... až FCI uzná oficiální změnu standardu čivavy, předloženou zemí původu Mexikem, budou všichni merle, jejich rodiče, sourozenci a potomci automaticky vyřazeni z dalšího chovatelského programu“

   - je jasné, že autor duševně zvrací jen nad samostatně napsaným slovem „merle“. Pokud by opravdu došlo k tomu, co je navrhováno, tedy k označení barvy blue-merle jako vylučující vadou z chovu, pak se to bude skutečně týkat POUZE jedinců s genotypem mM, (tedy blue-merle, cryptic i hidden merle a pokud takoví budou, samozřejmě i double merle).